Nepřestaneme do dvaceti let používat mobily

Tento článek by měl být reakcí na krajovo úvahu – „Přestaneme do dvaceti let používat mobily?“

Já, majitel telefonu s Androidem, to vidím úplně obráceně - na mobily se vyvine spousta aplikací, díky kterým bude mobily možné používat stejně dobře, jako notebooky a počítače. Možná vyhynou SMSky, jako takové a budou se používat maily, ostatně proč ne.

Kraja píše o nemožnosti dohledání dřívější komunikace, což je věc, která i mě na mobilech dost vadila. Faktem je, že toto není problém mobilů (aparátů), jako takových, ale platforem, na kterých běží. Už nyní dělá Android z mobilu více, než jen mobil a já si toho neskutečně cením.

Všechny přijaté i odeslané SMSky se mi automaticky synchronizují s Gmailím účtem – mohu je dohledat když jsem u počítače a mohu v nich listovat když mám u sebe telefon. Vzhledem k tomu, že se myslím využívá na SMSky SD karta, není problém s jejich objemem. Dalo by se do aplikace s SMS/MSS odprogramovat ještě hledání, ale to je jen otázka času. :-)

Stejně tak všechny (příchozí i odchozí) hovory se mi automaticky nahrávají a mohu si je později přehrát, popř. rovnou poslat v příloze na Gmailí účet jako mail. Pravdou je, že zde by ta aplikace na nahrávání hovorů ještě mohla doznat jistých vylepšení, v tom smyslu, že toho druhého účastníka hovoru nahrává prakticky stejně, jako váš hlas – přes mikrofon. Kdyby zvuk mohla snímat třeba přímo z té zvukové karty, bylo by to dokonalé… Je to jen otázka času, kdy to dokáže.

Telefonický hovor měl a má odjakživa urgentní charakter – něco potřebuji ihned – zavolám. Pravdou bohužel je, že mnoho lidí nechápe, kdy to skutečně urgentní je a kdy není. Špatným příkladem můžou být třeba reklamní nabídky (O2) po telefonu, které, doufám, už se pomalu vytrácí.

Pracoval jsem kdysi pro jednu společnost, jejíž jednatel měl zálibu v tom, že se v telefonických hovorech vyloženě vyžíval. Pokud nevolal on vám, ale vy jemu, mohli jste ke konci měsíce být překvapeni účtem za telefon. 30ti minutové rozhovory nebyly žádnou výjimkou. Skutečností je, že třeba po vás ten člověk chce poslat nějaké materiály mailem, vy je pošlete, on čeká na telefonu (v tichu), než ten mail přijde a pak s vámi dále konzultuje připomínky k těm materiálům. Věřím, že kdyby vše proběhlo prostřednictvím mailů, mělo by to identický výsledek a obě strany by měly mnohem více času na jiné aktivity a odpovědi na mail se mohlo věnovat v jeden okamžik naplno. V tomto směru mi kraja naprosto mluví z duše, ovšem nemůže zapomínat, že stále existují a budou existovat situace, kdy telefonický hovor opravdu má opodstatněný urgentní charakter. Je jich určitě méně, než celkově uskutečněných hovorů, ale stále existují.

Na druhou stranu jsou i vylepšení, která rozhodně na mobilech nevítám. Připomeňme si situaci, kdy jedete ve vlaku, tramvaji, nebo autobusu a naproti vám sedí teenager a má neukájenou touhu všem okolo sdělovat, jaký poslouchá hudební styl a to prostřednictvím malého a nekvalitního repráčku v mobilu. Možná by se mělo automaticky v hudebních přehrávačích na mobilech programově zakazovat použití reproduktorů. Kromě funkce vyzvánění a upozorňování (příchozí SMS, mail, chat zpráva na GTalku, nadcházející událost v kalendáři, příchozí hovor…) nevidím žádné jiné, opodstatněné využití.

Jak to vidíte vy?

Proč jsem nezůstal v Linuxovém světě

S ohledem na to, jak v poslední době roste význam Linuxu v oblasti operačních systémů, jsem se i já, někdejší uživatel Win98, WinXP a Vist zkusil ponořit do přátelského Linuxového prostředí.
Protože jsem si kdysi nechal poslat zdarma plnou krabici CDček s distribucemi založenými na Ubuntu (Kubuntu, Edubuntu a čisté Ubuntu) a koneckonců jsem zaregistroval rozšířenost této distribuce na nedávném LinuxExpu a u několika svých tučňákových přátel, zvolil jsem tuto distribuci.

Počítal jsem s tím, že přechodem na tuto platformu mnoho ztratím, ovšem nepočítal jsem s tím, že toho bude tolik. Zde jsou mé důvody, proč u mě, jako uživatele, Linux neuspěl:

1. Neúplná, nebo hodně špatná podpora grafických karet od ATI




• Dosud jsem nebyl schopen korektně připojit ke svému notebooku externí LCD monitor na stole


• Z nějakého důvodu (pravděpodobně po instalaci nějakého "zlobivého" balíku) mi všechna videa problikávala černou plochou a nedalo se na nic dívat




2. Nenašel jsem žádný dvou-okenní správce souborů, který by mohl konkurovat Total Commanderu
3. Vývojové prostředí Eclipse je pro mě moloch, který jsem nebyl schopen stabilně rozjet.
4. Kecálek Pidgin je (co se týká funkcí) dost omezený. Absence visible-listu mi chyběla od Mirandy nejvíce.
5. Po probuzení ze spánku často nepochopitelně některé věci, které měly fungovat, nefungovaly a naopak. Např. spojení do sítě (wifi) kolabovalo a zbytečně byla trvale zapnutá integrovaná webkamera.
6. Nebyl jsem schopen rozchodit zvukovou kartu tak, aby při zapojení sluchátek do "frontend panelu" zmlkly repráčky v notebooku.

Co bych rozhodně Linuxu přičetl k dobru je skvělá přátelská komunita a samozřejmě celá idea vytvářet něco takového zdarma pro zbytek světa. Z technického hlediska mně po přechodu zpátky na Windows bude chybět především:

1. celý princip balíčkovacího systému a repositářů (spousta užitečného softwaru zdarma)
2. rychlost a jednoduchost Sun VirtualBoxu (kam se na něj hrabe neohrabaný MS Virtual PC)
3. Absolutně volná ruka, co se modifikace systému týká (prostřednictvím konzole)

Nelituji toho, že jsem Linux jako uživatel vyzkoušel a nasbírané zkušenosti a znalosti určitě někdy zúročím.
Minimálně můj domácí server pojede na OpenSUSE stále a nehodlám zde OS měnit. Prostřednictvím černobílé konzole mi Linux vyhovuje. :-)

Závěrem:
Jako správce serveru říkám za Linux jednoznačně ANO.
Jako poměrně náročný uživatel a občasný vývojář a člověk, který nechce zůstat tím geekem (který pro jednu fci překopá celé jádro systému) říkám NE.

Můj život s T-Mobile G1

Jsem k dnešku již několik týdnů převážně spokojeným vlastníkem mazlíka jménem T-Mobile G1, prvního telefonu s Androidem, skvělého počinu od HTC - HTC Dream. Pokud je mi známo, na trhu jsou dvě barevná provedení - černé a bílé. U nás v ČR je oficiálně k dostání pouze bílá varianta (alespoň zatím). Je možné, že pod názvem G1 se prodává pouze bílá varianta, osobně mi nyní taky není moc jasné, proč je černá varianta dostupná jako zvláštní produkt na stránkách HTC. V každém případě je to zcela určitě identický přístroj s jinou barvou. Rád bych zde stručně popsal, co mě na G1čce zaujalo a co mě případně vadí. Vlastnosti telefonu se pokusím srovnat s vlastnostmi současných telefonů obdobné třídy v podobné cenové relaci.

kompletní sync s důležitými Googlími službami	Některé telefony mohou mít problém i s běžným syncem Kalendáře, o offline dostupnosti posledních mailů raději nemluvím…
dotykový kapacitní displej – reaguje pouze na dotyk prstu	Běžné odporové displeje reagující v podstatě na tlak se mohou dříve opotřebovat a hůře se ovládají.
hardwarová QWERTY klávesnice – osobně jsem zaznamenal podstatný rychlostní nárůst při psaní SMSek (zatím s ní nelze psát diakritická znaménka – vzhledem k tomu, že do Androida zatím neexistuje čeština, je to vcelku logické)	Zkoušel jsem několik telefonů s dotykovým displejem a SW klávesnicí. Na žádném z nich se nedá hovořit o zlepšení pohodlí při psaní – většinou je problém s tím se trefit na konkrétní písmena a hlavně klávesnice zcela zbytečně zabírá půlku celého displeje.
platforma Android – open-source počin posvěcený Googlem – jistota široké vývojářské komunity a mnoha užitečných aplikací zcela zdarma	Většinu aplikací pro Applí iPhone je třeba si zaplatit. U Javových aplikací mohou být potíže s kompatibilitou mezi jednotlivými přístroji. Symbian je pro mě sice nedostatečně probádáná oblast, ale subjektivně je to nemotorná a pomalá záležitost.
Trackball – výborná věc, pokud potřebujete mířit přesněji, než dovolí dotykový displej	Většina telefonů, když už disponuje dotykovým displejem, má afaik pouze tento ovládací prvek, který ne vždy může být přesný.
Jedinečný způsob vyklápění displeje (odkrývání klávesnice) – vykývnutí Zaznamanal jsem nepatrné vrzání při tlačení kolmo na displej, ale v běžném užívání mi to nijak nevadí (při vyklápění a zaklápění to prakticky není poznat).	Životnost kolejniček (u výsuvných telefonů) nemusí být dlouhá, především pokud jde o jejich konečné „pojistky“, které udržují telefon v poloze před a po vysunutí. O V-čcích ani nemluvím …
GPS navigace - bohužel zatím neexistuje aplikace s vlastními (off-line dostupnými) mapovými podklady, všechny existující aplikace jsou založené na API Google Maps (stahují všechny podklady z internetu). Prozatímní berličkou může být třeba 2.verze AndNav, která umí předem stáhnout mapy pro konkrétní trasu a použít je offline.	Nokia má pro Symbian docela vyhovující aplikaci včetně mapových podkladů. Na Androidu to je imho jen otázka času.
Nabíječka s koncovkou miniUSB	Šušká se, že by evropská komise chtěla v budoucnu sjednotit nabíječky mobilních zařízení – právě na miniUSB, G1čka s tím již počítá…
USB sluchátka	Asi by byl ideálnější 3,5mm jack, ale osobně (třeba kvůli kapacitě paměti a především baterie) nepoužívám svůj telefon jako MP3ku, od toho mám skutečný přehrávač – iPod. Jednoduše řečeno, sluchátka zůstala v krabici v takovém stavu, v jakém jsem je koupil :)
3Mpix fotoaparát	Vlastníci Nokií N95 (s 5Mpix) rádi užívají tento argument při porovnávání s G1čkou. Přesto jsem nikdy nepočítal a ani do budoucna nepočítám, že kvalita fotek z telefonů se bude nechat srovnávat s kvalitou fotek z dnešních digitálů (8Mpix a více). Na opravdové focení jsem mobil nikdy nepoužil.
Zabezpečení telefonu – „draw a pattern“	Revoluce v zamykání telefonu – spojujte 9 teček na displeji podle své vůle.
Vodováhové čidlo – nepoužívá se tam, kde nemá	Spousta telefonů, které mají toto čidlo jej (zcela zbytečně) používají tam, kde to imho není zrovna vhodné – např. otáčení displeje při natočení telefonu. „Jak má telefon vědět, jak natočit displej, když telefon leží na stole?“ – u G1čky se otočení displeje definuje pomocí vysunutí displeje – opravdu jen když chcete vy, ne když chce telefon
ROM 256MB - vzhledem k tomu, že standartně se aplikace instalují na ROM je to poměrně málo, pokud chcete experimentovat s více aplikacemi naráz; RAM 192MB - vyjímečně se mi stane (většinou to souvisí s navštívením nějakého webu via Browser) že paměť jednoduše nestíhá a nabídne tvrdé shození aplikace. Teoreticky je možné to řešit hacknutím G1čky (získání rootovských práv) - poté už lze aplikace ukládat na microSD kartu.	Nevím bohužel o žádném telefonu, který by zvládal pořádnou platformu a spolehlivě (dostatečná rezerva na RAM a ROM).
kapacita baterie - 1150mAh - jestliže bych počítal, že budu denně hojně využívat GPRS/EDGE, hodila by se vyšší	iPhone - 1230mAh, Samsung Omnia -1440mAh, N95ka - 1200mAh...
Wifi - Android zatím bohužel nezvládá u standardu WPA2 šifrování AES. Přesto, že to je nestandartní typ šifrování, používají jej u nás ve škole...	Většina jiných telefonů s tím problémy nemá (N95). Vzhledem k tomu, že to je softwarová záležitost, je pouze otázkou času, kdy vyjde update, který tento nepříjemný bug opraví.

Pokud bych měl shrnout vlastnosti, které vadí mě osobně, bylo by to asi omezení pamětí RAM a ROM.

V plánovaném pokračování článku o G1čce, resp. spíše více Androidu bych rád probral aplikace, které používám a nastínil jejich přínos pro mě.

OpenMeeting.biz: Jak vyhrát doménové spory

Nápad Petra Ocáska, který se kdysi rozhodl založit sdružení OpenMeeting, resp. dát "odborným hospodským debatám" nějakou formu se mi zdá skvělý.
Včera jsem navštívil v Braunově sklepě na Karlově náměstí meeting na téma "Jak vyhrát doménové spory". Jako odborníci k tomuto tématu byli přizváni za NIC.CZ paní Zuzana Durajová, za advokátní kancelář HORÁK & CHVOSTA pan Petr Topka a ze spol. Ignum pan Martin Štěpánek.
Za dobu prezentace (proložené spostou předmětných dotazů od ostatních) obou přítomných jsem se (a předpokládám, že nejen já) dozvěděl spoustu zajímavých informací.
Ty, která jsem si stačil zaznamenat (tedy moje poznámky z přednášky) se pokusím shrnout v následujícím odstavci.

CZ domény
Pokud vlastník domény prokazatelně uvede nesprávné údaje při registraci domény (např. několikrát zmíněný vlastník "Kačer Donald"), CZ.NIC jej nejprve vyzve k opravě a poté může doménu zrušit
Na toto téma někdo z přítomných zmínil i kupodivu paradoxní případ - Josef Novák se sídlem kdesi v Číně a na první pohled podivnou mailovou adresou (něco jako pepa@co-si-vybira-postu.cz) skutečně po ověření CZ.NICem existoval, přijímal doporučené zásilky, které mu CZ.NIC zaslala.

Pokud dojde prokazatelně k nějakému sporu, CZ.NIC může:

• zablokovat manipulaci s doménou (znemožnit změny ve WHOIS databázi, převody domény atp.)
• doménu vyřadit z DNS - zde je nutná právní doložka - je to obrovský zásah do práv vlastníka domény

Na zeměpisné názvy si může nárokovat právo např. magistrát - uvedeny příklady doménových sporů o Praha.cz a Ostrava.cz (ten je již údajně vyřešený ve prospěch žalující strany).

Byla zmíněna perlička ze zahraničí - pan Nissan se přel se spol. Nissan (výrobcem automobilů) o doménu.

V Beneluxu trvá získání ochranné známky pouze 2-3 dny. Je toho často využíváno účastníků doménových sporů.

EU domény
Je možné žalovat vlastníka za nedostatek dobré víry při registraci domény:

• majitel ji evidentně registroval jen za účelem prodeje nebo pronájmu domény
• na doméně neběží dlouhou dobu žádné služby (službou nemusí být nutně web) - např. pokud majitel využívá jeden mail na doméně, je to právoplatný majitel a vy, jako případná žalující strana máte velice nízkou šanci tu doménu od něj vysoudit

Je možné chtít po majiteli domény podepsání dohody, kde souhlasí s tím, že doménu nebude využívat k obchodním účelům a za účelem zisku. Pokud toto podepíše majitel "atraktivní" domény, která pravděpodobně byla třeba pouze registrována za účelem parazitování na jiné obch. značce (doméně), je veliká pravděpodobnost, že o doménu ztratí zájem, protože se pro něj stane zbytečnou.

Jakou fantazii může mít správce serveru?

Díky tomu, že jsem již několikrát měnil svého webhostera (ne vždy to bylo z důvodu nespokojenosti, ačkoliv odchod od Pipni.cz byl zcela jistě způsoben nespokojeností) a setkal se s několika lidmi, co se správě serverů věnují, jsem zjistil, že v každé serveří rodince je minimálně špetka fantazie jejich majitele (resp. správce).

Pro ty, co ještě tápou: Jedná se samozřejmě o názvy serverů a jejich souvislosti.
Ne vždycky to totiž může skončit nudnými názvy, jako Server1, Server2, Server na XYZ.

U nás na průmyslovce máme servery, jakožto rodinku ze seriálu Simpsonovi - Homer, Bart, Marge...

Když jsem hostoval u Kraji, vzpomínám si, že jeho servery měly názvy týkající se hvězdné oblohy, olympského božstva a chemických prvků (zajímavá kombinace): proxima, poseidon, neon, krypton, titan, helium

Jeden z mých klientů aktuálně hostuje u Českého Hostingu, zde vsadili na jména postav ze seriálu Red Dwarf (Červený trpaslík): kryton, abel, kochanski, dibbley, archie, baxter, ackerman...

U VSHostingu, kde nyní hostuji drtivou většinu webů a webů klientů zvolili názvy kosmických projektů:
mercury, skylab, apollo...

Jak pojmenováváte svojí rodinku serverů vy? :)