Maarlinovo blog

ID3 tagging hudební sbírky

2010-06-25T11:08:00.001+02:00

Již delší dobu uvažuji o tom, uspořádat si svou hudební sbírku, protože se v ní postupem času začínám ztrácet. CD považuji vzhledem ke kapacitě dnes již za pasé, proto veškerou hudbu skladuji na pevném disku a zde postupem času vznikl problém rozpoznat, co je co za interpreta a skladbu. Hledal jsem řešení, nenašel jsem zatím zcela mě vyhovující, ale relativně dobré.

Winamp
Tento skvělý Wokení přehrávač disponuje tzv. funkcí AutoTagging, od nějaké nedávné verze se tato funkce dá použít i hromadně (označím desítky skladeb a všechny jsou dotázány). Pro rozpoznávání používá databázi Gracenote.

MusicBrainz Picard
O pořádný kus dokonalejší software je rozhodně Picard, který mimo jiné sponzoruje nemalými příspěvky i Google. Picard používá svou vlastní databázi MusicBrainz. Tento povedený kousek softwaru je multiplatformní a open-source.

V globále zde můžeme hovořit celkem o třech důležitých poskytovatelích "audio-recognition".

Gracenote
Problém u Gracenote je rozhodně v neutuchající snaze najít cokoliv jen trochu podobného, tzn. že třeba i u českých interpretů se občas stane, že jej identifikuje jako čínského... Nepříjemná vlastnost, kterou nelze ignorovat, pokud chci svou sbírku nechat uspořádat automaticky, s minimálním lidským zásahem. Jejich algoritmy jsem nezkoumal, jen vím, že poskytují nějaké ofic. API, které se dá integrovat do vaší vlastní aplikace (přehrávače, taggeru, ...). Podle průvodního dokumentu k dodávanému SDK ta jejich databáze užívá z části i níže zmíněnou CDDB.

CDDB
Schopnost této databáze stojí a zároveň padá na rozpoznávání podle alba, jak je už z názvu patrné (Compact Disc Database). Osobně nemám vždy ve své sbírce celá alba, ale třeba jen jednu skladbu z alba, nebo občas ani ta skladba nebyla vydána v rámci alba, ale jako jediný hit. Proto je pro mě tato databáze z tohoto hlediska prakticky nepoužitelná. Nezkoušel jsem spolehlivost rozpoznávání, neznám algoritmus, ale myslím, že je mnohem jednodušší rozpoznat skladby ve vztahu k celému albu, než jednotlivě, takže by to mohlo být spolehlivé.

MusicBrainz
Vývojáři MusicBrainz používají zajímavý algoritmus tzv. PUID. Pro každý audio soubor je vygenerován na základě Open Fingerprint Architecture unikátní otisk a ten je následně odeslán do MusicDNS databáze, která vrátí unikátní PUID. Na základě této se pak dají snadno rozpoznat identické skladby s jinými ID3 tagy a názvy souborů. PUID se pak pošle do MusicBrainz databáze, kde se získají postatné informace o skladbě (titul, interpret, album, rok vydání ...). Toto řešení shledávám jako aktuálně nejlepší, protože se nesnaží za každou cenu najít cokoliv podobného, ale skutečně platí, že co rozpozná, rozpozná správně.

Jediné, co mi v Picard chybí je možnost užívání softwaru v Linuxu bez X serveru, tzn. bez GUI - přes konzoli.

Samozřejmě žádná z těch databází není dokonalá a úplná a vzhledem k rychlosti vydávání nových alb ani asi nikdy nebude (leda by se zavedla nějaká povinnost vydavatelů ohlásit to nějaké centrální databázi).

Článek může obsahovat nějaké drobné nepřesnosti týkající se popisu těch algoritmů, ale účelem článku bylo spíše poradit těm, co se snaží o podobnou organizaci své sbírky audia.

Nepřestaneme do dvaceti let používat mobily

2009-05-06T11:07:00.001+02:00

Tento článek by měl být reakcí na krajovo úvahu – „Přestaneme do dvaceti let používat mobily?“

Já, majitel telefonu s Androidem, to vidím úplně obráceně - na mobily se vyvine spousta aplikací, díky kterým bude mobily možné používat stejně dobře, jako notebooky a počítače. Možná vyhynou SMSky, jako takové a budou se používat maily, ostatně proč ne.

Kraja píše o nemožnosti dohledání dřívější komunikace, což je věc, která i mě na mobilech dost vadila. Faktem je, že toto není problém mobilů (aparátů), jako takových, ale platforem, na kterých běží. Už nyní dělá Android z mobilu více, než jen mobil a já si toho neskutečně cením.

Všechny přijaté i odeslané SMSky se mi automaticky synchronizují s Gmailím účtem – mohu je dohledat když jsem u počítače a mohu v nich listovat když mám u sebe telefon. Vzhledem k tomu, že se myslím využívá na SMSky SD karta, není problém s jejich objemem. Dalo by se do aplikace s SMS/MSS odprogramovat ještě hledání, ale to je jen otázka času. :-)

Stejně tak všechny (příchozí i odchozí) hovory se mi automaticky nahrávají a mohu si je později přehrát, popř. rovnou poslat v příloze na Gmailí účet jako mail. Pravdou je, že zde by ta aplikace na nahrávání hovorů ještě mohla doznat jistých vylepšení, v tom smyslu, že toho druhého účastníka hovoru nahrává prakticky stejně, jako váš hlas – přes mikrofon. Kdyby zvuk mohla snímat třeba přímo z té zvukové karty, bylo by to dokonalé… Je to jen otázka času, kdy to dokáže.

Telefonický hovor měl a má odjakživa urgentní charakter – něco potřebuji ihned – zavolám. Pravdou bohužel je, že mnoho lidí nechápe, kdy to skutečně urgentní je a kdy není. Špatným příkladem můžou být třeba reklamní nabídky (O2) po telefonu, které, doufám, už se pomalu vytrácí.

Pracoval jsem kdysi pro jednu společnost, jejíž jednatel měl zálibu v tom, že se v telefonických hovorech vyloženě vyžíval. Pokud nevolal on vám, ale vy jemu, mohli jste ke konci měsíce být překvapeni účtem za telefon. 30ti minutové rozhovory nebyly žádnou výjimkou. Skutečností je, že třeba po vás ten člověk chce poslat nějaké materiály mailem, vy je pošlete, on čeká na telefonu (v tichu), než ten mail přijde a pak s vámi dále konzultuje připomínky k těm materiálům. Věřím, že kdyby vše proběhlo prostřednictvím mailů, mělo by to identický výsledek a obě strany by měly mnohem více času na jiné aktivity a odpovědi na mail se mohlo věnovat v jeden okamžik naplno. V tomto směru mi kraja naprosto mluví z duše, ovšem nemůže zapomínat, že stále existují a budou existovat situace, kdy telefonický hovor opravdu má opodstatněný urgentní charakter. Je jich určitě méně, než celkově uskutečněných hovorů, ale stále existují.

Na druhou stranu jsou i vylepšení, která rozhodně na mobilech nevítám. Připomeňme si situaci, kdy jedete ve vlaku, tramvaji, nebo autobusu a naproti vám sedí teenager a má neukájenou touhu všem okolo sdělovat, jaký poslouchá hudební styl a to prostřednictvím malého a nekvalitního repráčku v mobilu. Možná by se mělo automaticky v hudebních přehrávačích na mobilech programově zakazovat použití reproduktorů. Kromě funkce vyzvánění a upozorňování (příchozí SMS, mail, chat zpráva na GTalku, nadcházející událost v kalendáři, příchozí hovor…) nevidím žádné jiné, opodstatněné využití.

Jak to vidíte vy?

Proč jsem nezůstal v Linuxovém světě

2009-04-21T19:15:00.004+02:00

S ohledem na to, jak v poslední době roste význam Linuxu v oblasti operačních systémů, jsem se i já, někdejší uživatel Win98, WinXP a Vist zkusil ponořit do přátelského Linuxového prostředí.
Protože jsem si kdysi nechal poslat zdarma plnou krabici CDček s distribucemi založenými na Ubuntu (Kubuntu, Edubuntu a čisté Ubuntu) a koneckonců jsem zaregistroval rozšířenost této distribuce na nedávném LinuxExpu a u několika svých tučňákových přátel, zvolil jsem tuto distribuci.

Počítal jsem s tím, že přechodem na tuto platformu mnoho ztratím, ovšem nepočítal jsem s tím, že toho bude tolik. Zde jsou mé důvody, proč u mě, jako uživatele, Linux neuspěl:

Neúplná, nebo hodně špatná podpora grafických karet od ATI

Dosud jsem nebyl schopen korektně připojit ke svému notebooku externí LCD monitor na stole
Z nějakého důvodu (pravděpodobně po instalaci nějakého "zlobivého" balíku) mi všechna videa problikávala černou plochou a nedalo se na nic dívat

Nenašel jsem žádný dvou-okenní správce souborů, který by mohl konkurovat Total Commanderu
Po probuzení ze spánku často nepochopitelně některé věci, které měly fungovat, nefungovaly a naopak. Např. spojení do sítě (wifi) kolabovalo a zbytečně byla trvale zapnutá integrovaná webkamera.
Nebyl jsem schopen rozchodit zvukovou kartu tak, aby při zapojení sluchátek do "frontend panelu" zmlkly repráčky v notebooku.

Co bych rozhodně Linuxu přičetl k dobru je skvělá přátelská komunita a samozřejmě celá idea vytvářet něco takového zdarma pro zbytek světa. Z technického hlediska mně po přechodu zpátky na Windows bude chybět především:

celý princip balíčkovacího systému a repositářů (spousta užitečného softwaru zdarma)
rychlost a jednoduchost Sun VirtualBoxu (kam se na něj hrabe neohrabaný MS Virtual PC)
Absolutně volná ruka, co se modifikace systému týká (prostřednictvím konzole)
Hlava bez starostí ohledně licencování

K poslednímu bodu je třeba zmínit, že třeba MS pořádá přednášky na pouze na téma "Licence"... což asi hovoří za vše... :-)

Nelituji toho, že jsem Linux jako uživatel vyzkoušel a nasbírané zkušenosti a znalosti určitě někdy zúročím.
Minimálně můj domácí server pojede na OpenSUSE stále a nehodlám zde OS měnit. Prostřednictvím černobílé konzole mi Linux vyhovuje. :-)

Závěrem:
Jako správce serveru říkám za Linux jednoznačně ANO.
Jako poměrně náročný uživatel, vývojář a člověk, který nechce zůstat v tomto směru geekem (který pro jednu fci překopá celé jádro systému) říkám NE.

Můj život s T-Mobile G1

2009-03-09T19:30:00.012+01:00

Jsem k dnešku již několik týdnů převážně spokojeným vlastníkem mazlíka jménem T-Mobile G1, prvního telefonu s Androidem, skvělého počinu od HTC - HTC Dream. Pokud je mi známo, na trhu jsou dvě barevná provedení - černé a bílé. U nás v ČR je oficiálně k dostání pouze bílá varianta (alespoň zatím). Je možné, že pod názvem G1 se prodává pouze bílá varianta, osobně mi nyní taky není moc jasné, proč je černá varianta dostupná jako zvláštní produkt na stránkách HTC. V každém případě je to zcela určitě identický přístroj s jinou barvou. Rád bych zde stručně popsal, co mě na G1čce zaujalo a co mě případně vadí. Vlastnosti telefonu se pokusím srovnat s vlastnostmi současných telefonů obdobné třídy v podobné cenové relaci.

kompletní sync s důležitými Googlími službami	Některé telefony mohou mít problém i s běžným syncem Kalendáře, o offline dostupnosti posledních mailů raději nemluvím…
dotykový kapacitní displej – reaguje pouze na dotyk prstu	Běžné odporové displeje reagující v podstatě na tlak se mohou dříve opotřebovat a hůře se ovládají.
hardwarová QWERTY klávesnice – osobně jsem zaznamenal podstatný rychlostní nárůst při psaní SMSek (zatím s ní nelze psát diakritická znaménka – vzhledem k tomu, že do Androida zatím neexistuje čeština, je to vcelku logické)	Zkoušel jsem několik telefonů s dotykovým displejem a SW klávesnicí. Na žádném z nich se nedá hovořit o zlepšení pohodlí při psaní – většinou je problém s tím se trefit na konkrétní písmena a hlavně klávesnice zcela zbytečně zabírá půlku celého displeje.
platforma Android – open-source počin posvěcený Googlem – jistota široké vývojářské komunity a mnoha užitečných aplikací zcela zdarma	Většinu aplikací pro Applí iPhone je třeba si zaplatit. U Javových aplikací mohou být potíže s kompatibilitou mezi jednotlivými přístroji. Symbian je pro mě sice nedostatečně probádáná oblast, ale subjektivně je to nemotorná a pomalá záležitost.
Trackball – výborná věc, pokud potřebujete mířit přesněji, než dovolí dotykový displej	Většina telefonů, když už disponuje dotykovým displejem, má afaik pouze tento ovládací prvek, který ne vždy může být přesný.
Jedinečný způsob vyklápění displeje (odkrývání klávesnice) – vykývnutí Zaznamanal jsem nepatrné vrzání při tlačení kolmo na displej, ale v běžném užívání mi to nijak nevadí (při vyklápění a zaklápění to prakticky není poznat).	Životnost kolejniček (u výsuvných telefonů) nemusí být dlouhá, především pokud jde o jejich konečné „pojistky“, které udržují telefon v poloze před a po vysunutí. O V-čcích ani nemluvím …
GPS navigace - bohužel zatím neexistuje aplikace s vlastními (off-line dostupnými) mapovými podklady, všechny existující aplikace jsou založené na API Google Maps (stahují všechny podklady z internetu). Prozatímní berličkou může být třeba 2.verze AndNav, která umí předem stáhnout mapy pro konkrétní trasu a použít je offline.	Nokia má pro Symbian docela vyhovující aplikaci včetně mapových podkladů. Na Androidu to je imho jen otázka času.
Nabíječka s koncovkou miniUSB	Šušká se, že by evropská komise chtěla v budoucnu sjednotit nabíječky mobilních zařízení – právě na miniUSB, G1čka s tím již počítá…
USB sluchátka	Asi by byl ideálnější 3,5mm jack, ale osobně (třeba kvůli kapacitě paměti a především baterie) nepoužívám svůj telefon jako MP3ku, od toho mám skutečný přehrávač – iPod. Jednoduše řečeno, sluchátka zůstala v krabici v takovém stavu, v jakém jsem je koupil :)
3Mpix fotoaparát	Vlastníci Nokií N95 (s 5Mpix) rádi užívají tento argument při porovnávání s G1čkou. Přesto jsem nikdy nepočítal a ani do budoucna nepočítám, že kvalita fotek z telefonů se bude nechat srovnávat s kvalitou fotek z dnešních digitálů (8Mpix a více). Na opravdové focení jsem mobil nikdy nepoužil.
Zabezpečení telefonu – „draw a pattern“	Revoluce v zamykání telefonu – spojujte 9 teček na displeji podle své vůle.
Vodováhové čidlo – nepoužívá se tam, kde nemá	Spousta telefonů, které mají toto čidlo jej (zcela zbytečně) používají tam, kde to imho není zrovna vhodné – např. otáčení displeje při natočení telefonu. „Jak má telefon vědět, jak natočit displej, když telefon leží na stole?“ – u G1čky se otočení displeje definuje pomocí vysunutí displeje – opravdu jen když chcete vy, ne když chce telefon
ROM 256MB - vzhledem k tomu, že standartně se aplikace instalují na ROM je to poměrně málo, pokud chcete experimentovat s více aplikacemi naráz; RAM 192MB - vyjímečně se mi stane (většinou to souvisí s navštívením nějakého webu via Browser) že paměť jednoduše nestíhá a nabídne tvrdé shození aplikace. Teoreticky je možné to řešit hacknutím G1čky (získání rootovských práv) - poté už lze aplikace ukládat na microSD kartu.	Nevím bohužel o žádném telefonu, který by zvládal pořádnou platformu a spolehlivě (dostatečná rezerva na RAM a ROM).
kapacita baterie - 1150mAh - jestliže bych počítal, že budu denně hojně využívat GPRS/EDGE, hodila by se vyšší	iPhone - 1230mAh, Samsung Omnia -1440mAh, N95ka - 1200mAh...
Wifi - Android zatím bohužel nezvládá u standardu WPA2 šifrování AES. Přesto, že to je nestandartní typ šifrování, používají jej u nás ve škole...	Většina jiných telefonů s tím problémy nemá (N95). Vzhledem k tomu, že to je softwarová záležitost, je pouze otázkou času, kdy vyjde update, který tento nepříjemný bug opraví.

Pokud bych měl shrnout vlastnosti, které vadí mě osobně, bylo by to asi omezení pamětí RAM a ROM.

V plánovaném pokračování článku o G1čce, resp. spíše více Androidu bych rád probral aplikace, které používám a nastínil jejich přínos pro mě.

OpenMeeting.biz: Jak vyhrát doménové spory

2009-01-30T15:00:00.001+01:00

Nápad Petra Ocáska, který se kdysi rozhodl založit sdružení OpenMeeting, resp. dát "odborným hospodským debatám" nějakou formu se mi zdá skvělý.
Včera jsem navštívil v Braunově sklepě na Karlově náměstí meeting na téma "Jak vyhrát doménové spory". Jako odborníci k tomuto tématu byli přizváni za NIC.CZ paní Zuzana Durajová, za advokátní kancelář HORÁK & CHVOSTA pan Petr Topka a ze spol. Ignum pan Martin Štěpánek.
Za dobu prezentace (proložené spostou předmětných dotazů od ostatních) obou přítomných jsem se (a předpokládám, že nejen já) dozvěděl spoustu zajímavých informací.
Ty, která jsem si stačil zaznamenat (tedy moje poznámky z přednášky) se pokusím shrnout v následujícím odstavci.

CZ domény
Pokud vlastník domény prokazatelně uvede nesprávné údaje při registraci domény (např. několikrát zmíněný vlastník "Kačer Donald"), CZ.NIC jej nejprve vyzve k opravě a poté může doménu zrušit
Na toto téma někdo z přítomných zmínil i kupodivu paradoxní případ - Josef Novák se sídlem kdesi v Číně a na první pohled podivnou mailovou adresou (něco jako pepa@co-si-vybira-postu.cz) skutečně po ověření CZ.NICem existoval, přijímal doporučené zásilky, které mu CZ.NIC zaslala.

Pokud dojde prokazatelně k nějakému sporu, CZ.NIC může:

zablokovat manipulaci s doménou (znemožnit změny ve WHOIS databázi, převody domény atp.)
doménu vyřadit z DNS - zde je nutná právní doložka - je to obrovský zásah do práv vlastníka domény

Na zeměpisné názvy si může nárokovat právo např. magistrát - uvedeny příklady doménových sporů o Praha.cz a Ostrava.cz (ten je již údajně vyřešený ve prospěch žalující strany).

Byla zmíněna perlička ze zahraničí - pan Nissan se přel se spol. Nissan (výrobcem automobilů) o doménu.

V Beneluxu trvá získání ochranné známky pouze 2-3 dny. Je toho často využíváno účastníků doménových sporů.

EU domény
Je možné žalovat vlastníka za nedostatek dobré víry při registraci domény:

majitel ji evidentně registroval jen za účelem prodeje nebo pronájmu domény
na doméně neběží dlouhou dobu žádné služby (službou nemusí být nutně web) - např. pokud majitel využívá jeden mail na doméně, je to právoplatný majitel a vy, jako případná žalující strana máte velice nízkou šanci tu doménu od něj vysoudit

Je možné chtít po majiteli domény podepsání dohody, kde souhlasí s tím, že doménu nebude využívat k obchodním účelům a za účelem zisku. Pokud toto podepíše majitel "atraktivní" domény, která pravděpodobně byla třeba pouze registrována za účelem parazitování na jiné obch. značce (doméně), je veliká pravděpodobnost, že o doménu ztratí zájem, protože se pro něj stane zbytečnou.

Jakou fantazii může mít správce serveru?

2009-01-22T17:30:00.001+01:00

Díky tomu, že jsem již několikrát měnil svého webhostera (ne vždy to bylo z důvodu nespokojenosti, ačkoliv odchod od Pipni.cz byl zcela jistě způsoben nespokojeností) a setkal se s několika lidmi, co se správě serverů věnují, jsem zjistil, že v každé serveří rodince je minimálně špetka fantazie jejich majitele (resp. správce).

Pro ty, co ještě tápou: Jedná se samozřejmě o názvy serverů a jejich souvislosti.
Ne vždycky to totiž může skončit nudnými názvy, jako Server1, Server2, Server na XYZ.

U nás na průmyslovce máme servery, jakožto rodinku ze seriálu Simpsonovi - Homer, Bart, Marge...

Když jsem hostoval u Kraji, vzpomínám si, že jeho servery měly názvy týkající se hvězdné oblohy, olympského božstva a chemických prvků (zajímavá kombinace): proxima, poseidon, neon, krypton, titan, helium

Jeden z mých klientů aktuálně hostuje u Českého Hostingu, zde vsadili na jména postav ze seriálu Red Dwarf (Červený trpaslík): kryton, abel, kochanski, dibbley, archie, baxter, ackerman...

U VSHostingu, kde nyní hostuji drtivou většinu webů a webů klientů zvolili názvy kosmických projektů:
mercury, skylab, apollo...

Jak pojmenováváte svojí rodinku serverů vy? :)

CSS: Průhlednost / Opacity

2009-01-02T20:43:00.017+01:00

Můžete mě považovat za CSS barbara, přesto o vlastnosti opacity a vůbec o možnosti řešit průhlednost výhradně přes CSS jsem ještě před pár dny nevěděl a měl jsem nutkání průhlednost řešit bůhvíjak přes JavaScript.
Aby to ovšem nebylo tak jednoduché, vývojáři prohlížečů (resp. především Microsoft se svým /prohlížečem??/ IE) stavějí do cesty spoustu barikád týkajících se kompatibility.
Pro spolehlivou průhlednost nějakého prvku totiž nestačí pouhá vlastnost opacity.

Pro běžné, současné prohlížeče postačí skutečně pouze následující zápis:
.transparent {opacity: 0.5}
Pro starší prohlížeče založené na jádru Gecko (Netscape Navigator, Mozilla <1.7, Firefox <0.9) platí:
.transparent {-moz-opacity: 0.5}
Na starší prohlížeče založené na jádru KHTML (např. Safari <1.2) platí tento:
.transparent {-khtml-opacity: 0.5}
Microsoftímu IE 5 až 7 je potřeba dát průhlednost najevo takto:
.transparent {filter: alpha(opacity=50)}
Aby těch IE-čkových hacků nebylo málo, (resp. nebyl by to Microsoft, kdyby si tvrdohlavě nechtěl prosazovat něco speciálního) pro IE 8 platí následující šílený zápis:
.transparent {-ms-filter: "progid:DXImageTransform.Microsoft.Alpha(Opacity=50)"}
Komplexní, spolehlivý zápis tedy vypadá následovně:

.transparent {
   opacity: 0.5;
   -moz-opacity: 0.5;
   -khtml-opacity: 0.5;
   -ms-filter: "progid:DXImageTransform.Microsoft.Alpha(Opacity=50)";

filter: alpha(opacity=50);
}

Nutno říci, že W3C v aktuální verzi CSS (2.1) neuznává ani jeden z těchto zápisů a validátor proto zahlásí chybu.
W3C by rádo uvedením CSS 3 sjednotilo tyto způsoby do jednoho - samozřejmě prvního - vlastnosti opacity, která rovněž od této verze bude uznána za správnou.

Zdroje:

CSS2 - opacity
opacity - MDC
CSS Transparency Settings for All Browsers

Google SearchWiki - nevěřím lidu, ani sobě

2008-12-01T20:01:00.005+01:00

SearchWiki je jednou z prvních věcí, kterou jsem jako službu od Googlu nepřijal pozitivně...
Idea SearchWiki se mi nezamlouvá hned z několika důvodů:

Pokud se to začne používat ve větší míře, přestane mít význam dělat jakékoliv SEO pro Google
Zanikne takový ten hezký monolog "vyGoogli si slovo xyz a na druhé stránce TO najdeš", protože každý bude mít jiné výsledky
Nevěřím tomu, že každý uživatel posunuje výsledky (resp. stránky) v dobré míře a imho je to pro Google jen zbytečná práce navíc, sledovat podvodníky a "černé duše", pokud to pak nasadí "do ostrého provozu"(tzn. že posunování výsledků bude mít význam i pro ostatní usery)
Když pominu to, že nevěřím ostatním uživatelům (pokud by se moje výsledky měly řadit podle jejich "názoru"), tak se musím přiznat, že v podstatě nevěřím ani sobě.
Opravdu nevím, jestli web, který dneska vyřadím z mé SERP nebudu chtít za několik měsíců mít na první straně. Weby se totiž mění a já nejsem schopen určit, zda pro mě web, který je pro mě nyní ztrátou času nebude zítra tím nejrelevantnějším, co si mohu přát. Relevanci za mě nyní dosud určoval Googlí algoritmus a přiznejme si, že to dělal více než dobře. Nevidím důvod, proč by to tak nemohl dělat dál.
Když něco hledám a nenacházím to, to hledám, zadám jiný dotaz znova. Opravdu se nemíním zabývat klikáním v několika-stránkovém SERP.

Jsou i určité klady, které by SearchWiki mohla přinést:

Tímto by mohly konečně zmizet ze SERP různé weby, co používají Black Hat metody SEO, tedy třeba cílí na stovky klíčových slov, které se uvedené stránky ani trochu netýkají, nebo mají v patičce desítky necílených zpětných odkazů (tzv. odkazové farmy), weby MFM, ve většině případů konkrétněji MFA

Je mi až s podivem, jak je možné, že takové stránky se ještě stále na SERP Googlu zobrazují... (stačí jen hledat klíčová slova kolem aktuálních témat - např. filmy, které budou mít brzy premiéru v kinech, nahé celebrity apod.)

Kde už křesla a židle nestačí

2008-10-31T23:02:00.005+01:00

Protože valná většina programátorů stráví velkou část svého dne na židli, zdraví jejich zad je tak odkázáno na kvalitu židle. Osobně jsem vyzkoušel již řadu kancelářských židlí a křesel, všechny ale měly malou vadu na "kráse" - moje záda se musely přizpůsobovat židli a nezřídka se mi stávalo, že ke konci pracovního dne už se nedalo sedět na žádné židli, která byla v dohledu. Občas jsem se pokoušel o improvizace, jako např. ležení na posteli, ale tam jsem zase často u notebooku usnul...

Před týdnem, na Google Developer Day jsem v Relax roomu seděl na gymnastických míčích, které Google docela prosazuje (alespoň je často vídám na fotkách z různých "kanceláří" Googlu). Míče jsou určitě fajn na krátké posezení, ale vzhledem k tomu, že míč (jakýkoliv) je už z pricipu koncipován tak, že lidské tělo sám neudrží, musí si člověk pomoci svými svaly. Při sezení na míči musí vynakládat určitou sílu, aby z něho nespadl.

Při posezení ve zmíněném Relax roomu na GDD jsme s kolegou uvažovali, že by stálo za to si pořídit do kanclu nebo rovnou domů něco pohodlnějšího, než jsou běžná kancelářská křesla. Nejdříve padlo slovo na "Sedací míče" a od něj jsme se nějakým způsobem dostali na "sedací vaky". Došlo mi, že by to byla rozumná alternativa k mé stávající židli a tak jsem si trochu zagooglil a našel pravděpodobně (jediného?) nejznámějšího výrobce kvalitních sedacích vaků, a tím je Fatboy.

V sobotu odpoledne jsem udělal soukromé výběrové řízení mezi eshopy, které by mi mohly dodat Fatboye. Po pozavírání desítek panelů s eshopy s neúplnými kontaktními údaji, s amatérským grafickým zpracováním nebo předraženými cenami mi zůstal v prohlížeči svítit poslední panel s joy.cz (patřící pod mall.cz). Protože jsem ze středy na čtvrtek trochu více vyspával, pošťačka mě překvapila v 9:25 a mě se nechtělo z postele, šel jsem pro devítikilový balík větších rozměrů odpoledne na poštu.
Doma jsem jej hned rozbalil a "uvedl do provozu".
Nutno říci, že si dovedu představit, že bych měl na Fatboyi sedět celý den bez hnutí... Na křesle si to představit nedovedu... Nebo dovedu, ale nedovedu si představit pak to bolestivé vstávání z křesla v nočních hodinách...

Provedení Fatboyů je mnoho, já osobně, s ohledem na cenovou relaci a skutečnost, že nejsem pes, ani kočka a že jej chci do interiéru jsem dal přednost verzi Fatboy Original, konkrétně v tmavě šedém provedení.

Fatboy nabízí mnoho způsobů sezení a hlavně se přizpůsobí vašim zádům. Mimochodem je i údajně uznáván chiropraktiky jako řešení pro únavu svalů a páteře.

Obrazem: Dopolední část Google Developer Day

2008-10-24T15:04:00.002+02:00

Pro ty, co se z nějakého důvodu GDD neúčastní mám malou ochutnávku, jakožto důkaz, že svojí nepřítomností přichází o hodně... :)

http://picasaweb.google.cz/radek.simko/GoogleDeveloperDay2008

Návštěva Prahy a WebExpa (1.den)

2008-10-18T23:59:00.001+02:00

Pátek (18.10.)
Po zábavné hodině angličtiny, po několika udělených BadPointech naší učitelkou pár spolužákům (za mluvení češtinou při hodině angličtiny), pohodové hodině Mechaniky a jedné bídné porci Cordon Blue s bramborami v naší školní jídelně jsem vyrazil vlakem do Prahy za přednáškami...
Po příjezdu do Prahy už na mě na hlaváku čekal táta, jak jsme se domluvili... Sdělil mi svůj záměr, zpestřit si večer večeří v Mexiku na Smíchově. Po cestě metrem a pár kroků pěšky přes most Legií jsme seděli v příjemné restauraci... Místní atmosféra, obsluha a jídlo by asi bylo na samostatný článek, ale ve zkratce: Byl to fajn večer... Po večeři jsme zamířili pěšky zpět na hlavák a odsud už na ubytovnu do Vraného, vyspat na zítřejší (resp. dnešní) den.

Sobota (19.10.) - První část WebExpa
Po příjezdu jsem zamířil dle vyznačené trasy k budově, kde se konala registrace účastníků - klasický proces, stejně na jakékoliv jiné konferenci, přednášce, veletrhu apod.
Zde jsem po ohlášení jména dostal "jmenovku", respektive potisklou samolepku mým jménem o velikosti cca. 10x2 cm (strojaři mi prominou nestrojařské jednotky... ;-) ). Osobně bych si tuto věc vizitek/jmenovek představoval jinak zvládnutou, konkrétně na každé konferenci JuniorInternet každý účastník dostane vždy svůj plastikový průhledný "obal" (nevím jak to jinak nazvat, asi to má svůj název...) na vizitku s klipem. Takovouto cedulku pak (v případě že ji nepotřebuji) můžu jednoduše sundat nedestruktivně z oblečení a případně znovu použít, což v případě samolepky rozhodně nejde. Pokud navíc máte jednu samolepku na oba dny konání akce, je to docela dobré zjištění, že si máte hlídat jakýsi kus papírku, který sotva drží na vašem oděvu a ještě ho nosit viditelně...
Po registraci jsem zamířil do vedlejší budovy do Auly, kde se konalo ofic. zahájení WebExpa. Po pár úvodních slovech a zjištění, že se zde nic podstatného nedozvím jsem odkráčel zpět do budovy z přednáškovými místnostmi a to konkrétně do Webdesign & Marketing Room, kde přednášel Jaroslav Knap na téma "Fixní, procentní a fluidní CSS layout". Zpracování samotné přednášky, musím uznat, že bylo skutečně originální. Přednášející, jakožto kodér, si "prezentaci" připravil jako běžnou HTML stránku, kterou pak při prezentování scrolloval. Zajímavé řešení, jen bych jej osobně doplnil ještě o odkazy na pozici v dokumentu typu dokument.html#slide-5 , což by prvně usnadnilo přesouvání se mezi jednotlivými snímky a za druhé by bylo možné kdykoliv se odkázat na konkrétní snímek. Samotný předmět prezentace mě příliš nezaujal… Prezentaci jsem opustil ještě před jejím skončením, ne snad proto, že by mě až tolik nezajímala, ale v Aule jsem si nechtěl nechat ujít přednášku Radka Hulána o Použití webových aplikací Microsoftu pro business sféru. Po té již následoval oběd. Po obědě jsem šel na jisto do Developer Roomu a tam jsem rovněž zůstal až do poslední přednášky. Z této, odpolední části bych mohl snad jen vypíchnout přednášku Davida Grundla o jeho frameworku Nette, která byla skutečně nadmíru zábavná i zajímavá… Po poslední přednášce v Developer Roomu jsem došel k nečekanému zjištění – neměl jsem u sebe bundu. Vzhledem k tomu, že jsem během dne navštívil míst několik jsem téměř předem rezignoval při hledání bundy. Nakonec mi pomohla nějaká paní, co tam vyklízela všechny posluchárny po skončení. Nasměrovala mě do 3. Posluchárny, kde se prý našlo spoustu věcí, kromě té bundy. Bunda byla zpět…
Po skončení jsem se ještě stavil na firmě na Žižkově, vyřídit pár věcí s kolegou a pak odsud vlakem opět na ubytovnu do Vraného, kde půjdu za chvíli spát… na 6 hodin…
Zítra se možná zmíním ještě o druhé části WebExpo, v závislosti na tom, jestli bude o čem psát…

Kam se chystám a kde jsem byl?

2008-10-15T17:49:00.000+02:00

Zdá se mi to, nebo opravdu podzim bývá bohatý na hodnotné přednášky, konference, veletrhy (kromě letošního Invexu...)?

27.září jsem se zúčastnil semináře na téma Internetový marketing pořádaný Jirkou Peterkou (pořadatelem každoroční konference JuniorInternet) na Lávce v Praze.

První přednášející - David Biksadský hovořil o marketingové strategii podniku a naznačil, jaké výhody přináší tvoření tzv. SWOT analýzy pro celý podnik, potažmo konkrétní projekt
Kamil Skramuský ze spol. Symbio prezentoval své zkušenosti a zajímavosti týkající se Microsites 21.století.
Jako třešnička na dortu na závěr vystoupil se svou vtipnou, 150ti stránkovou (počet stránek byl opodstatněný) prezentací plnou energie Marek Prchal ze spol. I like this! o zážitkových webech.

Tento víkend - 18. a 19. října se koná WebExpo, což je nazýváno veletrhem, ačkoliv myslím že za příznačnější pojmenování se dá považovat konference. Myslím že program WebExpa je vcelku pestrý, ostatně mrkněte se sami: http://www.webexpo.cz/program/

Hned po víkendu, v pondělí, 20.října se v Podolí, v učebně spol. H1 koná v rámci přednáškového seriálu Open Monday přednáška na téma Metody vyhodnocování úspěšnosti PPC kampaní. Přednášet bude p. Martin Kalina. Bohužel, tuto přednášku z důvodu časových nedostatků nebudu moci shlédnout živě, ačkoliv bych rád, takže ji shlédnu poté alespoň ze záznamu, stejně jako předchozí přednášky Open Monday.

Ve středu, 22.října má den otevřených dveří Centrum Tereza, což je pracoviště a studijní místo zrakově postižených lidí, které by touto cestou (dnem otevřených dveří) rádo ukázalo zájemcům, jak nevidomí a zrakově postižení pracují s počítačem a potažmo Internetem a tedy webovými stránkami.
Přiznejme si smutnou skutečnost, totiž že stále velice málo tvůrců webových stránek myslí při kódování webu na nevidomé, či jinak postižené lidi... Proto si myslím, že pro každého kodéra, který myslím svou práci trochu vážně, bude případná návštěva tohoto centra zcela jistě přílivem dalších užitečných znalostí a zkušeností v tomto oboru.

V pátek, 24. října to završí opěvovaná akce, na kterou se docela těším - Google Developer Day - celý den plný přednášek pro vývojáře na téma Googlích API a integrací Googlích služeb na Vaše weby, tuto akci snad netřeba představovat...

Chystáte se i vy na některou ze zmíněných akcí? :)

Zpátky do české blogosféry

2008-09-30T16:00:00.001+02:00

Už jsou to přibližně dva roky od té doby, kdy na mé původní doméně s blogem (www.simko-cz.com) přistál poslední "článek". Svůj vlastní CMS pro blog stále nemám hotový, ale protože se mi po vás, mých čtenářích (pokud ještě po 2 letech nějací zbyli... ;) ) i po samotném blogování a české blogosféře (hlavně po RSSÁdnících) stýskalo, využil jsem služeb Googlu a založil si blog zde, na Bloggeru, kde bych rád nadále pokračoval v psaní mých skromných článků.

Nikdy jsem nebyl nakloněn takovýmto službám a stále nerad svěřuji své zápisky a další poznatky do rukou mně neznámých programátorů. Zvláště proto, když vím, že bych byl schopen si to CMSko naprogramovat sám (bohužel, časové nedostatky dělají své...). Programátorům Googlu jsem se z nějakého důvodu rozhodl věřit. Ukáže čas, co mi tato migrace přinese a co vezme.